Máchův kraj se nachází v jihozápadní části Libereckého kraje. Poprvé byl vymezen v roce 1961, kdy vyšel turistický průvodce nazvaný „Máchův kraj“. Jeho autor, František Patočka, v něm označil území o rozloze 1813 km² a vymezil jeho hranice: na východě se Máchův kraj rozkládá až k městu Český Dub, dále je ohraničen tokem řeky Jizery a městy Mnichovo Hradiště, Bakov nad Jizerou, Mladá Boleslav a Krnsko. Jižní hranicí kraje je CHKO Kokořínsko, jihozápadní tvoří řeka Liběchovka (od Liběchova do Zakšína) a západní vymezují města Úštěk a Verneřice. Na severu je Máchův kraj ohraničen údolím řeky Ploučnice, a to až k městu Osečná.
Srdcem Máchova kraje je město Doksy ležící na samém břehu Máchova jezera. Neméně důležitým bodem je však také město Dubá, jež tvoří pomyslnou bránu do CHKO Kokořínsko (274 km², vyhlášené v roce 1976), oblasti, jež je známá rovněž pod názvem Polomené hory nebo Dubské Švýcarsko. 1. září 2014 bylo CHKO Kokořínsko rozšířeno o oblast Máchova kraje (136 km²) a vznikla tak CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Geomorfologie
Základem krajiny Máchova kraje je pískovcová česká křídová pánev. V geologickém období křídy bylo toto území součástí obrovské zátoky mělkého křídového moře, v němž se postupně usazovaly vrstvy písku, jílu a štěrku. Později, vlivem pohybů zemské kůry, moře zaniklo a zůstalo ploché pískovcové dno, které začalo v důsledku dalších zemských pohybů a vrásnění praskat. V období třetihor těmito puklinami vyvěraly roztavené magmatické horniny a vytvořily tak charakteristické kuželovité vrchy zdejšího kraje – například znělcový Bezděz, Mlýnský vrch či Vlhošť nebo čedičové Ralsko, Ronov, Provodínské kameny, Dub či Pec. V období čtvrtohor začala na zmiňovaném území vznikat vlivem eroze skalní města, jež dodnes tvoří zajímavý prvek Máchova kraje. Významné jsou v tomto ohledu Polomené hory, plné hlubokých roklí, kaňonů, skalních měst, převisů a dalších zajímavých útvarů vzniklých zvětráváním. Není náhoda, že většina území Polomených hor byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí (CHKO Kokořínsko). Ploché pískovcové dno bývalého křídového moře však kromě zvětrávání začalo také znovu zachytávat vodu a díky tomu vznikla řada bažin, mokřadů a slatin.
Z pohledu geomorfologického členění je Máchův kraj součástí Severočeské tabule, konkrétně jedné z jejích celků – Ralské pahorkatiny. Nejvyšším vrcholem je Ralsko (696 m), kuželovitý čedičový vrch s příkrými skalnatými a suťovými svahy, na němž se nachází zřícenina stejnojmenného hradu, založeného ve 14. století. Neméně významnými jsou však i další vrchy, které nabízejí krásné výhledy do kraje – Velký a Malý Bezděz, Slatinné vrchy, Velká a Malá Buková, Borný, Sroubený, Provodínské kameny, Vrátenská hora, Berkovský vrch, Velký Beškovský kopec, Vysoký vrch, Šedina, Ronov, Vlhošť, a další.
Vlhošť
Hydrologie
Z hydrologického hlediska spadá většina Máchova kraje do povodí řeky Ploučnice, jednoho z přítoků Labe, která má nejvíce meandrů ze všech českých řek. Díky vhodným podmínkám se v této oblasti nachází také velké množství rybníků – během 14. a 15. století zde bylo vytvořeno hned několik rybničních soustav: dokeská, holanská, hradčanská a strážsko-hamerská. Největším a nejznámějším rybníkem Máchova kraje je však Velký rybník neboli Máchovo jezero, založený císařem Karlem IV v roce 1367.
Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady
Máchův kraj disponuje řadou mezinárodně významných vodních ploch a mokřadů, díky nimž patří k ornitologicky nejzajímavějším místům České republiky.
Místa se vzácnou přírodou, která jsou cenná pro celou Evropu, chrání soustava Natura 2000. Patří do ní dva typy území – tzv. ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Zatímco ptačí oblasti jsou určeny k ochraně volně žijících ptáků, evropsky významné lokality chrání jiné živočichy, rostliny či cenná společenstva. Evropsky významných lokalit najdeme v České republice 1111 a ptačích oblastí 41, mezi nimi i ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady, která byla vyhlášena v roce 2004. Ta byla zřízena pro ochranu 5 druhů ptáků, a to jeřába popelavého, motáka pochopa, lelka lesního, slavíka modráčka a skřivana lesního. Vyskytují se zde samozřejmě i jiné významné a ohrožené druhy ptáků, například bukač velký, čáp černý, orel mořský nebo sýkořice vousatá. Pro mnohé z nich je také možné vyhlašovat ptačí oblasti, ale na zmíněném území se tyto druhy nevyskytují v potřebném počtu nebo existuje v naší republice vhodnější území pro jejich ochranu.
Téměř celá ptačí oblast leží v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Více než 9000 hektarů zahrnuje jedinečnou kombinaci suchých stanovišť na pískovcích s převážně borovicovými porosty s nízkou, zpravidla vřesovištní vegetací a pestrou mozaiku pomáčených luk, rozsáhlých rákosin, rašelinišť a dvou rybničních soustav. Největší z rybníků je Máchovo jezero (do ptačí oblasti patří jen jeho východní zátoka), dále jsou to rybníky Břehyňský, Novozámecký a Heřmanický. Přírodovědný význam oblasti umocňuje sedm maloplošných chráněných území:
- NPR Novozámecký rybník
- NPR Břehyně – Pecopala
- NPR Velký a Malý Bezděz
- NPP Jestřebské slatiny
- NPP Swamp
- PR Hradčanské rybníky
- PP Provodínské kameny
Kulturní dědictví
Neodmyslitelnou součást kulturního dědictví Máchova kraje tvoří velké množství historických památek – zřícenin, hradů, zámků, muzeí a církevní i lidové architektury.
Jak už sám název napovídá, kraj je spjatý s postavou českého romantika, básníka a prozaika Karla Hynka Máchy. Zdejší krajina ho očarovala natolik, že se mu stala inspirací pro (nejedno) jeho literární dílo.
Zdroje informací:
- MAUSEROVÁ, Renata. Máchův kraj celoročně. 1. vyd. Mimoň: Tiskárna Ralsko, 2006. 60 s.
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s.
- Radmila Pokorná. Zříceninu hradu čekají velké změny: Na Ralsku bude rozhledna. Českolipský deník [online]. 2013-04-21 [cit. 2014-04-09]. Dostupné online.
- Jan Šebelka. Nový majitel zříceniny Ralsko odhalil plány. Bude tam rozhledna. idnes.cz [online]. 2013-08-30 [cit. 2014-04-09]. Dostupné online.
- Tomáš Kraus. Rozhledna na Ralsku? Hradní pán chce úpravy stihnout do roku 2018!. Českolipský deník [online]. 2014-02-06 [cit. 2014-04-09]. Dostupné online.
- Richard Grégr. Kokořínsko aneb Polomené hory, Hospodářské noviny, 28. 7. 2004. „Území se nazývá Polomené hory, Dubská pahorkatina či Dubské Švýcarsko – podle městečka Dubá, ležícího téměř ve středu. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko je to pro ochránce přírody.“
- http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/machuv-kraj-se-oficialne-stal-soucasti-chko-kokorinsko-20140903.html
Externí zdroj: Geomorfologické členění Libereckého kraje (J. Demek et al. 1987)
